Doc. MUDr. Miloš Voldřich – zakladatel české stomatologické protetiky.
(Článek je zpracován dle vzpomínek doc. MUDr. Otakara Brázdy, CSc.)
Miloš Voldřich žil v letech 1911 – 1967 v Praze. Začátky jeho životní dráhy jsou popsány v osobním spisu uloženém v Archivu Univerzity Karlovy. Po maturitě na smíchovském gymnasiu nastoupil Miloš na lékařskou fakultu, kde studia ukončil rigorózem v roce 1934. O zubní lékařství se zajímal již jako medik. Nastoupil proto jako frekventant kurzu ve Státním ústavu pro zubní lékařství, aby po roce se stal odborným zubním lékařem.
Po dvouleté vojenské službě dva roky asistoval v ordinaci doktora Oldřicha Hlaváče. Poté začal pracovat ve vlastní soukromé ordinaci. V roce 1945 nastoupil do nově vzniklé stomatologické kliniky LF UK Praha. Zde se věnoval výuce studentů a vědecko –výzkumné práci. Přednáší protetiku, vede praktika, píše své učebnice a skripta, řídí katedru ortopedické stomatologie. To vše až do roku 1967, kdy postupující nemoc, choroba ledvin, ukončila jeho život. Jmenovací řízení profesorem Karlovy univerzity, které vědecká rada jednomyslně schválila, zůstalo nedokončeno.
Miloš Voldřich se nejen intenzivně věnoval své práci, měl ale i řadu koníčků. Doma měl velká akvaria, ve kterých choval různé druhy akvarijních rybek a pěstoval velké množství vodních rostlin. Měl velkou sbírku nočních motýlů, které chytal pomocí speciální lampy a sítí. Byl rovněž vášnivým nimrodem. Roční období měl rozdělené podle lovu jednotlivých druhů zvěře. Nejraději měl dobu jelení říje ve druhé polovině října.
Nejdůležitější publikace doc. Miloše Voldřicha:
· Zubní protetika II., Učební texty vysokých škol, LF UK Praha
· Prothetika pro studující stomatologie
· Učebnice stomatologické protetiky
· Stomatologická protetika
· Stomatologická propedeutika
· Umělé zubní náhrady
Willhelm Richard Anton Woldrich zvaný „ Lev z Ikomy“ .
Willi byl mladším bratrem Ferdinanda. Narodil se v roce 1915 jako dítě zámožných rodičů v Innsbrucku. Rodiče vlastnili vážený hotel Arlberger Hof na dnešním Südtiroler náměstí. V roce 1933 maturoval na Elisabethgymnasium ve Vídni a po složení referendární zkoušky studoval práva na Innsbrucké univerzitě.
V roce 1938 se dobrovolně přihlásil k Luftwaffe a absolvoval leteckou školu ve Wellsu. Po jejím absolvování byl převelen do výsadkářské školy ve Wittstock an der Dosse. Běhěm 2. sv. války byl příslušníkem 4. výsadkářské divize a byl nasazen na Krétě, v Rusku, Francii a Itálii (u Monte Cassina). V r. 1944 byl při ústupu u Perugie zajat Francouzskými jednotkami a internován v různých táborech v Alžírsku a Maroku. Roku 1946 vstoupil do řad Cizinecké legie (Sidi – bel – Abbés), následoval útěk do tábora Rakouských válečných zajatců. V roce 1948 se vrátil do vlasti a obnovil nálety zničenéný rodinný hotel Arlberger Hof v Innsbrucku.
V roce 1954 zakoupil zříceninu hradu Itter u Wörglu a přestavěl jej na luxusní zámecký hotel. V roce 1965 však firma krachuje a následuje konkurs a nucený prodej podniku. V roce 1968 se usadil v Keni, v letech 1970-1971 žije v Tanzanii a živí se jako architekt, stavitel a lovec divoké zvěře. V roce 1972 je jmenován vrchním stavitelem Tanzanie. Staví pro Julia Nyerereho v jeho rodišti Comunity – center prezidentskou vilu. V roce 1976 se objevil u diktátora Idiho Amina v Kampalle. Po krvavé roztržce následuje útěk na nafukovacím člunu přes Viktoriino jezero zpět do Tanzánie Následuje návrat do Keni. Řídí stavby v Malindi, Mombase a Vatamu Beach. Roku 1978 je v Botswaně, v Rhodézii je jmenován provinčním náčelníkem pro boj s teroristy u jezera Kariba. V roce 1979 utrpěl těžké zranění po explozi miny u Viktoriiných vodopádů. Po pobytu v lazaretu nové nasazení v Bulawayo a u Marully. Roku 1980 jmenován hlavním bezpečnostním důstojníkem u Rhodesian Tabaco Company. Nasazen v Siporille a Breitbridge. Po převzetí moci Robertem Mugabem následuje útěk do Jižní Afriky. Pro prohřešky proti zákonu o výbušninách je v Pretorii odsouzen a uvězněn. V roce 1981 byl deportován do Rakouska, usadil se v rodném Innsbrucku. Knižně zpracoval a ve spolupráci s nakladatelstvím Steier verlag vydal knížku Osamělý lovec s podnázvem Dobrodružná Afrika (Der einsamer Jäger Abendteur Afrika).
Willy byl dvakrát ženat. První manželství bylo bezdětné, ze druhého má dva syny žijící v Rakousku a dceru v Německu. Zda se oženil i v Africe nevíme. Nicméně zde zplodil dceru Dianu, jež v dětství zemřela a syna Simbu Wilhelma Woldricha. A rod Woldrichů v Africe pokračuje. Simbova rodina se třemi dětmi žije v Tanzanii.
Wilhelm Richard Anton Woldrich zemřel 2. září 1997.
V Konžském Brazzavile žije Kaba Woldrich. Poměrně dlouho jsme pátrali po jeho původu a domnívali se, že jde o dalšího potomka Willyho. Nakonec se ukázalo, že Kaba je přezdívka, Woldrich křestní jméno a rodové příjmení Lenga. Nemá tudíž s rodem Voldřichů nic společného.
Images
