Názvy stašských osad

Obec Stachy se tvořila postupně z různých samot, často od sebe dosti vzdálených. V roce 1945 byl rozlohou katastr obce zhruba totožný s katastrem Prahy. Přesto až do začátku 19. století se v matrikách užívalo převážně jen společné jméno. Teprve koncem 18. století se v pozemkových knihách začaly užívat názvy osad.

Názvy vznikaly převážně z osobních jmen prvních nebo významnějších osídlenců v 17.-18. století. Výjimku tvoří Stachy, kde na začátku 17. století byly tři dvorce a název vznikl již v 16. století.

Z historie tvorby osad:

Bláhov V r. 1617 tam měl chalupu Mathes Puba, po něm Niklas Karger. V roce 1638 Blaha Koler, někdy psán jako Blasius Koler. V r. 1654 je psán majitelem stavení a gruntu Jiřík Grobmiller. 21. října 1678 byla u křtu dítěte kmotrou Voršila Bláhová od Stachů. V matrice narozených Vacov se lze dočíst, že se narodilo dítě „od takzvaného Bláhovského mlýna“. V r. 1791 je uváděn Mathes Grabműller von der Blahischen Műhl. Další zápis z pozemkové knihy z roku 1837 . „Franz Grab, vulgo Blaha, místo bydliště Blahow. Jméno po chalupě Bláha a po něm jméno osady vzniklo z křestního jména osadníka Blažeje Kolera kolem roku 1630.

Chalupy Dříve Německé Chalupy. V této samotě žil v roce 1654 Matěj Gues. V roce 1675 Lorentz Winter vyměnil svoji chalupu s Janem Kramlem, který ji od „Mathesen Kussen koupil. 12. května 1782 se ženil J. Kraml „von Deutsche Chaluppen“. 26. září 1685 byl kmotrem dítěte Lorenc Wyntr od Kundratce. Tento záznam naznačuje, že pro lokalizaci nebylo pojmenování a k bližšímu určení užil písař sousední starší osady Kundratce, patřící k Oubislavi.

Po Lorenci Wintrovi, který hospodařil asi v letech 1674-1710 se ujal název Lorenzhof, který se užíval ještě v 18. století. Chalupy, stejně jako Šebestov, byly německé ještě v 19. století. Tvar německé Chalupy (Deutschhäuser) vznikl v 18. století, kdy už okolí bylo převážně české.

Churáňov V roce 1618…“do nějakých hor a lesů, jenž Kvildy slovou“. Osada ještě neexistovala. 8. listopadu 1722 byl oddán Martin, syn Tomáše Churana z Křesanova s Alžbětou Jana Jůny od Stachů. V roce 1740 Martin Churan koupil spolu s Christophem Schuhbauerem kus lesa. V roce 1772 se již objevil název Churaner, v roce 1837 Churanow. Název Churáňov vznikl z příjmení prvního osídlence Churáně, původem z Křesťanova u Vimperka.

Jáchymov První zmínka o usedlosti je z roku 1654. Patřila Krištofovi Fišerovi. V roce 1669 prodal Fischer svoji chalupu Joachimu Kůsovi. 2. listopadu 1698 byl oddán Martin Herci s Kateřinou, dcerou Jáchyma Kůsa. V roce 1755 chalupa patřila Joachimu Gettlovi. V roce 1772 je psán pouze Jáchim, bydliště Jachimov. Název vznikl z křestního jména Jáchyma Kůse, který se připomíná v letech 1669-1698.

Javorník V roce 1624 část hory byla Hořejší Javorník, pod ním byl Prostřední Javorník. V roce 1654 tam žil Tomáš Bernardt. 29. dubna 1706 je v matrice Vacov zapsán křest Mathias Jawornyk. V roce 1713 Mathes Fischer má pozemky, které v roce 1654 vlastnil Tomáš Bernart. Dne 7.11.1706 je zapsán křest „Jacobus Caspari Wentzl ex Jawornyk“. V roce 1755 a 1837 je osada psána Jawornik. Byla pojmenována podle hory atak byl též nazýván přechodně i zdejší hospodář. I v německých dokladech byl Javorník uváděn beze změn. Od roku 1922 je Javorník spolu s Tejmlovem samostatnou obcí.

Jirkalov V letech 1617 a 1630 žil v osadě Girk (=Georg) Strobl, zvaný Jirkal. Až do konce 17. století to zde bylo jediné stavení, které dnes má č.p. 60. Zdědil ho syn Jakub Štrobl. 4.února 1691 se ženil bratr Jakuba Šimon a založil nový statek, zvaný Šímojc. Jakubovo syn Matěj postavil třetí grunt, a hospodařil v něm se svým bratrem Řehořem. Grunt má č.p. 61. V 18. století zde vznikla další stavení, když jejich vlastníci byli především Štroblové. Jedno z nich, č.p. 58 vlastnil v r. 1831 Tomáš Voldřich. Do Šímojc chalupy se přiženil v roce 5.února 1741 Martin Voldřich, postavil chalupu dnešní č.p. 54. Název má po Martinově manželce Anně „Ančojc“.

Jirkalov byl hlavním domovem Štroblů. Významným příslušníkem jejich rodu byl Matěj Štrobl zvaný Kovář, poslední stašský rychtář (1848-1850) a první starosta obce. Zasloužil se mimo jiné o povolení trhů ve Staších.

Název osady je zřejmý. Vznikl z křestního jména prvního osídlence.

Krousov V roce 1654 zde žil Volf Röckl. 5.srpna 1673 se tu narodilo dítě, jehož otec je psán Ioanes Gramel ze Stachů. 4. února 1678 je při křtu psána jako kmotra Voršila Honz Kramlova od Stachů, o rok později 19.března 1679 při křtu jiného dítěte pak jako Voršila Krausova od Stachů. V roce 1700 byl Ioanes Gramel psán jako Kraus od Stachů. V roce 1713 vlastní Hans Kraml stejné pozemky, které v r. 1654 vlastnil Volf Röckl. V roce 1740 je uváděn název Grauszen Hof, v 1755 Groszen Gűttl, v 1772 Grousen a v 1837 jako Krousov.

Název Krousova vznikl z přezdívky Kraus (=kučera, kudrna), kterou měl po r. 1666 Jan Kraml.

Kůsov První zmínka o osadě je z roku 1654, kdy zde žil Jiřík Gues. V roce 1666 jeho chalupa patřila rychtáři Matěji Kusovi (Mathes Kus). 30.října1695 se ženil Jan, syn Matějíčka, rychtáře od Stachů. V roce 1713 má Hans Kus pozemky, které patřily Jiřímu Guesovi. Z roku 1772 je zápis o Kusen Gűttl.

Název osady Kůsov vznikl z příjmení Kůs. Příjmení má původ v názvu ptáka kosa v dialektu. Rod Kůsů pochází nejspíše z Nespic za Zdíkovem.

Matějov Čítá celkem 4 stavení. Jde o část dnešního Kůsova. Název po jistém Matějovi, jehož původ je v šetření.

Michalov Viz stať 5. Jan Voldřich a Marie Haklová a jejich děti.

Reckerberg Dnes Popelná, místně Likiperk. První zmínka je z roku 1734, kdy M. a J. Wűnterové koupili kus lesa v tak zvaném Rikebergu. V letech 1740 a 1755 se o nich psalo jako o Reckerbergerských. Název je převzat z německého Recke = obr, rek. Název Popelná je z překladu jména hory Aschenberg, lidově Ušniperk. Název Popelná se začal používat po roce 1945.

Říhov V roce 1654 v osadě sídlil Lorenc Gargus. 25.10.1672 se narodila Kateřina Říhy Laurencojc. V roce 1717 Gröger Kortus předal synovi Martinovi svoji chalupu. V roce 1740 je zápis o Gregory Hof, v roce 1755 o Rziho Gűttl, v roce 1772 již Ržiho. V roce 1792 se píše o Bartoloměji Kortusovi z Ržihoff. V roce 1837 psán již Říhov.

Název osady, stejně jako chalupy u Říhů, vznikl z křestního jména Řehoře Kortuse v letech 1670-1712.

Stachy Ani Stachy nebyly původně jednotnou osadou a vyskytovaly se názvy Dolní a Horní Stachy. Rozdělení však nebylo jednotné. Skupina chalup nesla název Pirschlhof (po skláři Pirschnerovi ze začátku 17. století) a také Veitlhof (po Vítu Stachovi z let 1588-1667). Stachy jako název celého území je zmiňováno v roce 1617 jako Stachengericht – Stachovská rychta, v roce 1630 jako Stacher – Gericht.

Jméno původního dvorce na samotě se historickým vývojem rozšířilo na celé území. Eustachové (Stachové) byli nejspíše Němci, kteří se zde usazovali od počátku 16. století.

Šebestov V roce 1617 zde žil Sebastian, v roce 1618 psaný jako Sebastian Hasl. V matrice křtěných Vacov je ke dni 12.března 1674 zápis o křtu dítěte, jehož otcem byl Daniel Šebesta ex Stach. 7. prosince se narodil Řehoř Šebesta.

Název Šebestov vznikl z křestního jména Sebastiana Hasla začátkem 17. století.

Tejmlov V roce 1617 zde žil Thoma Seidl, později Thoma Wäckebauer. V roce 1654 zde žil Jiřík Wäckebauer. V matrice oddaných Vacov je psán jako Georgius Tejml. 16.4.1679 je psán jako otec Jakub Tejml za Oubislaví. 19. října 1704 je psán otec Jiřík Uhlíř na Tejmlovském gruntu od Stachů. V r. 1713 Georg Uhlik vlastní stejné pozemky, které v r. 1654 vlastnil Jiřík Wäckebauer. V r. 1740 je uváděn jako Wacklbauerhof. V matrice oddaných Vacov je zápis sňatku dne 21. ledna 1753 – „oba od Tejml“. Pozemková kniha uvádí v roce 1791 jméno Mathias Uhlirž z Tejmlova.

Název Tejmlov vznikl z křestního jména Thoma zdrobněním na Teml, Tejml, jež se stalo jménem usedlosti a osady.

Vyšehrad Lidově Vyšohrad. První zmínka o něm je v matrice křtěných Vacov dne 30. prosince 1737: křtěn je Matouš Kotál z Vyšehradu. Rovněž v roce 1740 je zmiňován Wischohradt, kde žil Martin Rodt. V roce 1837 je zmiňován Joseph Kluiber vulgo Wischohrad, bydliště Jachimov.

Jméno této samoty nad Michalovem bylo převzato z pomístního jména užívaného již dříve sousedním českým obyvatelstvem. Náznak samotového osídlení je z roku 1681, kdy 2. února byla svatba Doroty Michalojc od Stachů a Michala Ruttenbachera z Nicova. Manželé zde postavili chalupu, kterou převzala Kateřina rozená Ruttenbacherová při sňatku s Martinem Rodem z Račova v roce 1709.

Zadov Svůj název odvozuje z polohy chalup „za velkou skálou“, nyní Klostermannovou skálou. V roce 1740 bylo uvedeno: „Hinterhalb groszen Stein“, nebo „oberhalb groszen“. V roce 1772 je uváděn název „Hinter Seithen , v roce 1785 Churanow und Ober Stachau a v roce 1837 již jako Zadow.